zavrit
Můžete začít psát.
Výsledky hledání se objeví zde.

Tepelná stabilita budov – stínící technika (2. díl)

A máme tu další díl ze série článků od pana inženýra architekta Petra Brandejského. V této části rozebere standardy bydlení, možnosti pro zlepšení tepelné stability a další. Tak se pusťte do čtení...

Pro lepší orientaci si naznačíme, jaké kvalitativní rozpětí ve standardu bydlení můžeme očekávat. Poměřujeme dle měrné spotřeby tepla na vytápění za rok. Pohybujeme se zde po stupnici kvality bydlení, kdy na vrcholu nalezneme takzvaný nulový dům, v závěsu za ním pasívní dům, dále pak je jeho nízkoenergetický bratr.

Toto kvalitativní rozpětí převedeno do čísel vypadá následovně. Domy s roční měrnou spotřebou tepla na vytápění nepřesahující 5 kWh/(m2a) až po domy s 50 kWh/(m2a). No a potom už je to jenom horší. Pro porovnání současná stavba s klasickým vytápěním a větráním okny má roční měrnou spotřebu tepla na vytápění 80 - 140 kWh/(m2a). Domy z předešlých časů s nedostatečným zaizolováním, neekologickým původním zdrojem vytápění, větráním okny, mají roční měrnou spotřebu tepla na vytápění okolo 200 kWh/(m2a). U vyšších standardů současného bydlení je systém stínění nezbytnou součástí mozaiky celého řešení.

                Ukázka pohyblivých drátěných sítí pro clonění oken stavby

U nižšího standardu může být systém stínění vítaná součást zlepšeného řešení. Leckde taky jako jediná možnost nechtěného diskomfortu zastaralého nebo nekvalitního řešeného bydlení.

Nebudeme zde polemizovat, kterou novostavbou dnes splníte současné požadavky, které jsou striktně dané. I tyto se mění v čase a jsou poměrně složité a nesmlouvavé. Toto je parketa pro profesionály, kteří vás provedou těmito úskalími. To se ovšem týká bydlení zcela nového. Co stávající bydlení, starší, hodně starší, revitalizované či to, kde alternativa zvýšení standardu nenastala? Zdravé a plnohodnotné bydlení lze dosíci i v bydlení, které ještě čeká na své z mrtvých vstání. Při revitalizaci stávajícího bydlení někdy dokážeme změnit dispozici a zamíchat místnostmi tak, že se blíží svou orientací potřebnému standardu nebo ho dokážou splnit. Pochopitelně nevyčarujete požadovanou orientaci celého domu, pokud se tak nestalo při jeho stavbě. Stejně tak nepohnete s dispozicemi, pokud nemáte místo a místnosti nazbyt. Část problémů však dokážeme eliminovat a ke zlepšené tepelné stabilitě si pomůžeme zkvalitněním izolací, lepší kvalitou výplní otvorů a v neposlední řadě stínicími prvky a stínicím systémem. Zde se nabízí hrubé rozdělení pro interiér a exteriér.

Interiér:

  • Rolety (klasické, římské, typu Facette, typu Silhouette, typu den – noc Twinrollo, typu Plisé, nano roleta)
  • Žaluzie (horizontální, vertikální, plisé, duette, silhouette, maronette)
  • Textilní závěsy
  • Protisluneční okenní fólie
  • Ostatní (japonské posuvné stěny, baldachýny)   

Exteriér:

  • Přesahy fasády a střech
  • Výklenky a římsy
  • Balkóny a konzolové konstrukce fasády
  • Okenice
  • Rolety
  • Žaluzie, převážně horizontální
  • Markýzy
  • Pergoly, plachty a baldachýny
  • Slunečníky
  • Ostatní (screeny, slunolamy, fasádní systémy)
  • Stínicí stěny, clony a membránové konstrukce a fólie ETFE
  • Kombinace jednotlivých prvků

Další dělení je pak nekonečné. Stínicí prvky mohou být stacionární, pohyblivé a kombinované, dělené podle použitého materiálu, barevnosti, povrchové úpravy a propustnosti stínění, způsobu vedení pohyblivých částí, způsobu ovládání.    

Nejslabší článek stavby – výplně otvorů

Výplně otvorů, hlavně okna, jsou obecně cca 5x slabší z tepelně technického hlediska oproti obvodovým konstrukcím. Díky tomu se stávají nejslabším článkem stavby. Zároveň jsou zdrojem tepelných zisků. Při optimálním návrhu např. u pasívních domů jsou však v období topné sezóny zisková. Za předem stanovených podmínek slouží jako sluneční kolektory. Takovéto záměrné zisky dokážou pokrýt až třetinu tepla na vytápění. Další důležitý faktor je zde však orientace těchto oken, velikost a kvalita prosklení.

Ukázky slunečního svitu v různých ročních obdobích, stíněného střešním přesahem nebo římsou a ukázky řešení clonicích a odrazových prvků

Optimální je prosklená jižní, jihovýchodní a jihozápadní část ploch. Ostatní fasády si žádají okna s maximálním tepelným odporem a menší plochou zasklení nebo plochy bez oken. Co do velikosti je prokázáno, že solární zisky rostou do 40 % prosklení jižní fasády. Vyšší procento je už kontraproduktivní a sluneční zisky se mění na nechtěné přehřívaní těchto částí stavby. A obloukem se vracíme zpět ke stínicím prvkům a stínicí technice. Pro letní měsíce je třeba zajistit stínění větších skleněných ploch. Některé typy stínění lze regulovat až po naprostou tmu, jiné svojí neměnnou polohou pokrývají nejexponovanější časy, stejně tak lze světlo směrovat a odrážet dle potřeby.

Ta zmíněná orientace stavby, fasád a jednotlivých místností uvnitř si zaslouží větší pozornost a tu si necháme na příště.

Autor: Ing. arch. Petr Brandejský
Grafika: Ing. arch. Petr Brandejský

Další články v sérii:

Tepelná stabilita budov – stínící technika (1. díl)

Tepelná stabilita budov – stínící technika (3. díl) - připravujeme

 

 

 


Petra Šenková




Jak si správně vybrat plissé

Pokud jste hledali vhodné a variabilní řešení pro Vaše okna mezi látkovým stíněním, určitě jste narazili na plissé. Je vhodné téměř pro všechny typy oken a naleznete mezi ním i provedení pro střešní...

Purenitové boxy - nejideálnější varianta pro podomítkové provedení venkovních žaluzií

Nejideálnější možností pro podomítkové provedení venkovních žaluzií je montáž do podomítkových purenitových boxů.  Díky použitému materiálu purenitu a PIR izolace jsou vhodným řešením i pro pasivní domy.

Jak si správně zvolit stínění do střešních oken

Střešní okna + žaluzie (rolety) patří neodmyslitelně k sobě. Vhodně zvolené stínění sníží teplotu ve vašem podkroví klidně i o několik stupňů Celsia a navíc k tomu skvěle vypadá...

Jak vybrat látku pro screenové rolety?

Podle vlastnosti látek jistě vyberete pro vás tu pravou. Látky jsou v různém materiálovém složení, který je vhodný pro klienty co řeší vysokou ohnivzdornost nebo následky na životní prostředí.